www.powwow.cz – stránky českých powwow

Northern Women´s Traditional Dance

„Ženský tradiční tanec severního stylu“

      

Historie: Původ ženského tradičního tance může nejspíš nalézt v oblasti Velkých jezer, náhorních plošin nebo severozápadu Spojených států amerických. Tanec pravděpodobně vznikl ze starého rituálu, při kterém ženy vítaly bojovníky vracející se z bitvy a vyjadřovaly jim svou podporu. Původně ženy tancovaly na okraji arény, a to pouze na jednom místě, kde se ladně pohupovaly do rytmu, zatímco bojovníci předváděli tancem svá vítězství v bitvě či úspěchy na lovu veprostřed. Tato nejstarší forma tance postupem času přešla v krok, nazývaný nyní jako „půvabná chůze“, při kterém ženy obešly několikrát celý kruh taneční arény, a to opět jen po jejím obvodu. Tímto také doprovázely své muže či rodinné příslušníky při jejich tanci. „Ty, kterým bylo povoleno tančit společně s muži, byly ženy, které se zúčastnily skutečných bitev. Ale jinak byly bojovnice mezi ženami vzácnou výjimkou. Pokud byla některá žena přiměta k tanci, činila tak uctivě na místě mimo „Warriors Circle“ (Kruh bojovníků). Během vítězných a skalpových tanců bylo ženám povoleno zastoupit při tanci svého chotě nebo příbuzného.“8 
V historii tancovali pochopitelně muži a ženy dohromady, stejně tak tomu bylo i na prvních powwow. Až po 1.světové válce začaly v soutěžních tancích ženy tancovat samostatně. V té době, po dramatických změnách v kultuře původních obyvatel Severní Ameriky, se také začaly vyvíjet další taneční styly.

Popis tance: Základním pohybem ženského tradičního tance je pohyb nahoru a dolů. Dlouhé třásně, které si ženy na tyto příležitosti začaly našívat na slavnostní šaty, se tímto pohybem ladně rozhoupávají a připomínají vlnící se pohyb trávy na prérii, stejně jako kostým tanečníků Grass Dance.Tanečnice tradičního tance nejlépe charakterizují tři slova – důstojnost, krása a skromnost.

Obvykle tancují tři soutěžní tance. Prvním je tanec na místě, kdy se pouze rytmicky houpají v kolenou podle rytmu bubnu. Druhý tanec je nazýván jako „chůze půvabu“. Při něm tanečnice skutečně půvabným houpavým tanečním krokem obchází kruh taneční arény. Vypadají spíš, jako by taneční arénou proplouvaly. Jedná se o nesmírně důstojný tanec. Třetím tancem je pak tanec kruhový na rytmus Round Dance, tedy na jiný, než dva předcházející. Tento společenský tanec je však také v pomalejším tempu, které je uzpůsobené majestátnímu a krásnému tradičnímu tanečnímu stylu.

Při tzv. čestných úderech zvedají tradiční tanečnice svou peruť, kterou drží v ruce, výše do vzduchu a lehce sklání hlavu. Těmito symbolickými gesty vzdávají čest duchu bubnu a zároveň znázorňují svou úctu ke všem, kteří již opustili náš svět.

Kostým: Oblečení tanečnic se původně podřizovalo kmenovým zvyklostem. S rozšířením tance a se vzájemným ovlivňováním se jednotlivých kmenů mezi sebou, však mnohá dílčí specifika zmizela. Přesto se původ tanečnice dá často odhadnout podle používaných vzorů, kterými mají své oblečení ozdobeno. Mnoho vzorů následuje rodinnou, spolkovou či kmenovou tradici, výjimkou však nejsou ani vzory zcela moderní se snahou o realistické obrazy.

Tanečnice tradičního tance severního stylu mají na sobě z valné většiny jelenicové šaty, někdy doplněné o „sedlo“ z vlněné látky, ale je možné se setkat i se šaty, které jsou celé látkové. Střih šatů je velmi podobný (někdy i totožný) střihům, které se na konci 19. století používaly v oblasti plání. Délka třásní, které jsou upevněné na rukávech, se postupem času zvětšovala. V současné době sahají až téměř na zem. Šaty mohou být zdobené nejrůznějšími materiály, jako například výšivkami z ursoních ostnů, mušličkami kaurí, losími zuby (pravými i umělými, vyráběnými za tímto účelem), cínovými kornoutky a mnoha dalšími. Naprostá většina současných powwow šatů je však bohatě vyšívána korálky. Často je korálky vyšitá celá horní část šatů, a to i barvami, které jsou zářivé a v kombinaci s moderními vzory vůbec nemusí působit „tradičně“.

Šaty jsou svázány opaskem, tedy koženým řemenem, který může být opět ozdoben korálky nebo kovovými cvočky či poklicemi. Na opasku bývají zavěšeny různé drobné tradiční doplňky, jako je například pouzdro na nůž, pytlíček na ocílku, pouzdro na šídlo či jiné váčky a ozdůbky. Ty jsou ve valné většině případů barevně i vzorově sladěny se vzorem samotných šatů.

Častým doplňkem tanečnic je i dlouhá náprsenka, kterou mají zavěšeny na krku a může splývat až ke spodnímu okraji šatů. Tyto náprsenky jsou vyráběné z kostic. Ve spodní části jsou na ně někdy navázány nejrůznější přívěsky z korálků, starých mincí, rolniček apod. Kolem krku mohou mít tanečnice uvázaný i šátek či ozdobné pruhy látek (nebo kůže vyšívané korálky), které jim splývají po zádech.

Na nohou mají ženy tančící tradiční tanec leginy a mokasíny, tak jak bylo zvykem ve starých dobách. Tyto součásti oblečení jsou taktéž bohatě zdobeny korálky.

Ve vlasech nosí tanečnice rozmanité ozdoby a mívají zde upevněno i chmýří či dokonce pera z dravců. A to i přesto, že původně ženy například orlí pera ve vlasech nikdy nenosily. Některé ženy a dívky, které byly (nebo právě jsou) princeznami powwow, mají na hlavě ještě korálky vyšívanou korunku. Pokud už tanečnice princeznou není, chybí na korunce nápis a je ozdobena pouze okrasnými vzory.

Dalšími nezbytnými doplňky jsou pro tanečnici peruť (či vějíř z jednotlivých orlích nebo jiných per) a látkový (popřípadě dekový) přehoz, na kterém jsou našity třásně tak, aby splývaly společně s třásněmi upevněnými na rukávech. Přehoz nosí tanečnice přeložený přes ruku a ta strana, která je vidět, je často dozdobena látkovými aplikacemi nebo stužkami.


 8 Historie a vývoj powwow, Zoetig Dennis, Black Shadow Press, 2000