www.powwow.cz – stránky českých powwow

Fancy Feather Dance, Men´s Fancy Dance, Fancy War Dance, Double Bustle Dance

„Pestrý válečný tanec“

      

Historie: Pestrý mužský tanec patří k nejmladším tanečním kategoriím na powwow. Samotný vznik tohoto tanečního stylu je přisuzován kmeni Ponků (Ponca), tedy do oblasti Oklahomy a datován je do období mezi léty 1913 – 1920. Některé zdroje uvádí, že Fancy War Dance, jak byl v té době nazýván, vznikl ve spolku Hethuska. Známa jsou i jména prvních tvůrců a inovátorů tohoto tanečního stylu – Gus McDonald, Charlie McGlashin, Henry Snake a mnoho jiných.

Setkala jsem se s různými interpretacemi, jaké vlivy se podílely na vzniku mužského pestrého tance. Velmi známý je názor, že Fancy War Dance byl vyjádřením vracejících se vojáků z první a hlavně později z druhé světové války. Ti se chtěli vyjádřit trochu jiným způsobem než tradičním tancem a proto jej začali inovovat. Tvrdí se také, že tito veteráni byli do značné míry ovlivněni tanečními představeními, které měli možnost shlédnout v Evropě a chtěli prvky z nich zkombinovat s tradiční formou svého tance (příkladem jsou typické pohyby nohou z ruského kozáčka, nyní při Fancy používané).

Zcela jiná verze naopak tvrdí, že změna kostýmu a tanečních pohybů původního mužského tradičního tance vzešla z potřeby upoutat návštěvníky indiánských rezervací začátkem dvacátých let. Fancy Dance byl proto rychlejší než všechny ostatní taneční styly, kostýmy byly nápadné na první pohled, barevné a výrazné.

I přes relativně krátkou dobu své existence prošel pestrý válečný tanec mnoha výraznými změnami. Původně vznikly dva různé styly, pojmenované podle místa svého původu na jižní a severní. Dodnes jsou na některých powwow tyto kategorie rozdělovány, což vyvolává bouřlivé diskuze, neboť rozdíly mezi Southern Fancy Dance Style a Northern Fancy Dance Style již téměř úplně zmizely. Severní a jižní styl se dříve výrazně lišily (a to nejen tím, že tanečníci z jihu tancovali na jižní styl písní a ti ze severu naopak na severní, v čemž je podstatný rozdíl) – jižní Fancy Dance byl rychlejší, písně pro něj byly kratší a obsahoval více akrobatických prvků jako jsou přemety, hvězdy, rozštěpy a jiné. Jižní tanečníci však téměř nepoužívali otočky, na severu v té době běžné, tančili více tzv. straight style (přímý styl). Naopak tanečníci na severu tančili na písně o něco pomalejší (původně určené pro Grass Dance), měli také proto více propracované krokové variace, často se otáčeli a ačkoliv byl jejich tanec také velmi fyzicky náročný, nikdy do něj nezařadili tolik akrobatických prvků. Rozdíly bychom našli i v kostýmech, nechci však zabíhat až do takových detailů.

V současné době již téměř nelze rozeznat tanečníka Southern Fancy od tanečníka severního stylu. Je to výsledek vzájemného ovlivňování těchto dvou kategorií, téměř všichni se však shodnou, že současný „universální“ Men´s Fancy Dance následuje spíše severní styl tance. Objevují se tanečníci, kteří se chtějí navracet k původnímu rozdělování mužského Fancy a používat pouze kroky určené pro jejich (v těchto případech především jižní) styl. A tak, ačkoliv dnes jsou tanečníci mužského pestrého tance schopni tančit na jižní i severní písně a soutěžit klidně v obou kategoriích bez ohledu na svůj původ či styl, který reprezentují svým kostýmem, je možné, že se obnoví původní vyhraněnost dvou typů tohoto tance.

Popis tance: „Výdrž a rychlost jsou charakteristickými znaky vynikajícího Fancy tanečníka.“5 Fancy Feather Dance je nejmladší mužskou kategorií, která dává svým představitelům velký prostor pro vlastní inovace a sebevyjádření. Je fyzicky nejnáročnější ze všech tanečních stylů na powwow. Dlouho jsem přemýšlela než jsem zvolila jako překlad anglického slova fancy české přídavné jméno pestrý. Myslím si však, že je ze všech českých ekvivalentů nejvýstižnější. Vyjadřuje pestrost kostýmu, jakou u jiné taneční kategorie neuvidíte, ale zároveň popisuje i neskutečnou pestrost pohybů, které tanečník předvádí. Tato originalita každé choreografie je u Fancy Feather Dance jedním z nejdůležitějších prvků, které se při soutěžích hodnotí. Pestrost tohoto tance spočívá v tom, že nikdy neuvidíte dva tanečníky, kteří by tančili stejně. Všichni dohromady vytváří jedinečný a pestrý obraz plný barev a výjimečných tanečních kreací. (Ze stejného důvodu jsem také přeložila ženský Fancy Shawl Dance jako pestrý šálový tanec.)

Fancy War Dance, jak zněl jeden z jeho úplně původních názvů, je velmi náročným tancem a každý jeho tanečník proto musí tvrdě pracovat na výborné fyzické kondici, aby byl schopný jej tančit.

Men´s Fancy Dance v sobě mísí mnoho prvků jiných tanečních stylů, jak již jsem zmínila výše. „Základní pohyby hlavy i horní části těla si téměř zachovaly svou tradiční podobu, zatímco u nohou se vyvinul a vytříbil rychlý a značně komplikovaný pohyb.“6 Taneční doplňky k tomuto stylu ještě zvýrazňují každý tanečníkův pohyb. Kromě základního kroku, který je však mnohem rychlejší než u ostatních mužských kategorií, přidávají tanečníci (zvláště při čestných úderech a náhlých změnách tempa) výskoky, podřepy, komplikované otočky, rozštěpy, provazy a další obohacující prvky. Nohy často zvedají do velké výšky, v průběhu písně se mnohokrát otáčí nebo kroky zrychlí do běhu. Pohyby jsou působivé, plamenné, velmi zdobné a atraktivní. V rukou tanečníci nosí dvě taneční hůlky se stužkami na konci, kterými mávají a doplňují tak práci nohou. Jedná se o velmi impozantní tanec, který vám nedovolí ani na chvíli odtrhnout oči od těch, kteří ho předvádí.

Tanečníci pestrého válečného tance musí zvládat velmi rychlé tempo písní, pro ně určených. Mezi ně patří například i tzv. Ruffle Song. Tančí i na klasický Straight Song, Crow Hop či Sneak-up a na písně určené pro Grass Dance, všechny tyto písně jsou však hrány ve výrazně vyšším tempu než pro jiné taneční kategorie. Nejčastějším a zároveň vůbec nejtěžším soutěžním tancem je Trick Song, který často mění tempo a dokonce i rytmus a má za úkol tanečníky překvapit nečekanými ukončeními v průběhu písně, na které musí zastavit.

Kostým: „Ještě v nedávné minulosti používali tanečníci rekvizity rozlišitelné podle severního nebo jižního stylu, dnes se však již oba styly sloučily. Regionální i kmenové prvky se postupně vytratily a výsledkem je kostým mezikmenový, spojující severní i jižní druhy.“7 Občas je ještě možné vidět typický doplněk kostýmu jižního stylu, kterým jsou dva zmenšené bustly na hlavě, plné malých barevných per, podobné těm, které nosí všichni tanečníci pestrého tance na rukou. Naprostou převahu však mají head roache. Ty jsou o něco kratší než u tradičních mužských kategorií. Tanečníci Fancy v nich nosí dvě orlí pera, která mohou být upevněná dvěma způsoby. První z nich je klasický, kdy se pero může otáčet kolem své osy. Druhý způsob používá pružné upevnění, díky kterému se pak pera houpou dopředu a dozadu a více tak zdůrazňují pohyb hlavy tanečníka.

Na hlavě mají muži tančící Fancy také korálkové čelenky, ze kterých mohou viset další korálkové ozdoby. Čelenky mají vpředu upevněnou rozetu, která částečně překrývá tanečníkovi čelo, podobně jako tanečníkům Grass Dance.

Pojmenování Double Bustle Dance vzniklo tím, že právě tato kategorie jako jediná používá na zádech místo jednoho, typického pro tradiční mužský tanec, upevněné dva menší bustly. Jeden klasicky na bedrech a druhý zhruba ve výši lopatek. Ani jeden z nich netvoří celý kruh, mají tvar písmene „U“. Pera v bustlu jsou buď ponechána v původní podobě nebo mohou být (a velmi často jsou) barevná. Na konci jsou pak v mnoha případech doplněná o pestrobarevná chmýří a stužky či jiné třásně, které z nich splývají dolů a při tanci úžasně doplňují a zdůrazňují pohyby tanečníkova těla. Další dva malinké bustly mívají muži upevněné na pažích. Právě velké množství používaných per, peříček a chmýří dalo tanci další název, a to Fancy Feather Dance.

Na předloktí nosí tanečníci Fancy korálky ozdobené nátepníky, ze kterých visí třásně. V rukou drží už zmíněné taneční hůlky ozdobené stužkami či třásněmi s chmýřím na konci.

Zbytek kostýmu je tvořen sportovními trenýrky, zdobenou bederní rouškou s „postranicemi“ a látkovou košilí. Na všech těchto částech oblečení mohou být zdobné aplikace, postranice jsou většinou vyšívané korálky. Košile bývá překryta dalším prvkem kostýmu, který má tanečník kolem krku (obléká se jako klasické pončo přetažením přes hlavu, nemá však rukávy, sahá pouze od ramene k rameni) a který je také vyšíván korálky.

Pod koleny bývají připevněné bílé kožešiny, které obepínají nohu a sahají až ke kotníkům. U kotníků pak někdy bývají připevněné řemínky s rolničkami či kravskými zvonci. Mokasíny jsou většinou nahrazeny botami s pevnou podrážkou, které jsou však také zdobeny tradičním způsobem a vzorem ladí se zbytkem kostýmu.

Pohled na tanečníka oblečeného v jeho taneční výbavě je sám o sobě oslňující. Kostýmy jsou do detailu propracované, aby byly líbivé a exkluzivní, ale zároveň dokonale funkční.


5 Historie a vývoj powwow, Zoetig Dennis, Black Shadow Press, 2000
6 Historie a vývoj powwow, Zoetig Dennis, Black Shadow Press, 2000
7 Historie a vývoj powwow, Zoetig Dennis, Black Shadow Press, 2000